Motivace

Pomoc hledejme v sobě

Když máme splín, jsme rozladění, zkrátka když je nám ouvej, potřebujeme pomoc. Víme to a hledáme ji. A ke spoustě lidí ta pomoc vůbec nepřichází. I když jsou přesvědčení, že ví kde tu pomoc hledat, odezva jaksi vázne a z nějakého důvodu nepřijde. A nám je pak ještě hůř a říkáme si, jak je ten celej svět k prdu, že nám nikdo nepomůže, že za to nikomu nestojíme, a jsme vlastně taky celí úplně k prdu. Protože kdyby jsme k prdu nebyli, tak nám přece někdo pomůže a nejsme celičkému světu ukradení.

Víte co je na tomhle nejvíc k prdu? Že tu pomoc ve skutečnosti nehledáme na správném místě. Myslíme si to, ale hledáme ji úplně špatně. Fakt.

Třeba když se kouknete na mě – já byla vždycky přesvědčená že když budu mít splín, bude tu někdo, kdo mi pomůže. A když náhodou nebude (protože budu celá tak děsně k prdu, že o mě nebude mít nikdo zájem), tak je tu přece moje rodina. A víte, je to rodina. A rodina mi musí pomoct tak nějak z povinnosti přece. Nebo ne?

Odpověď zní NE.

Moje rodina mi nikdy nedokázala opravdu pomoct, stejně jako nikdo jiný z mého okolí. Mohli říct něco, čím mě trochu popostrčili, ale nemohli mi doopravdy pomoct, protože pomoc musí každý člověk hledat v sobě. Naše okolí nám může být inspirací i oporou, může nám ukázat dveře.

Ale sílu projít jimi musíme najít sami v sobě.

Nemůžeme hledat pomoc u ostatních. Nemůžeme spoléhat na šamany, léčitele, rodinu a přátele. Všichni tito nám můžou dát jen dobrou radu, ale sami si určujeme, zda tuto radu využijeme.

Věřte mi, že nepotřebujete lidi, kteří vám vyčistí byt od nižších bytostí, nepotřebujete lidi, kteří vás oprostí od depresí. Tu sílu musíte najít v sobě. A když ji najdete, dokážete všechno. Sem tam se mě někdo zeptá, jaktože mám stoprocentní úspěšnost v odvádění různých démonů a entit, kteří se drží lidí nebo prostorů. Odpověď je jednoduchá – já totiž netvrdím lidem, že já jakožto zaříkávač duchů jim pomůžu a všeho je zbavím. Já jim nabídnu možnosti, ukážu cestu, ale oni sami se po ní vydají, já jsem jim jen oporou. Já nejsem ten hrdina. To jsme my všichni.

Všichni jsme hrdinové všedního dne. A stejně tak, jako vidí někdo hrdinu ve mně, já vidím hrdiny ve vás – když v sobě najdete sílu a zvládnete to, protože to VY jste ti hlavní aktéři. To je pro mě největší odměna. A děkuju vám všem, že ve mně máte důveru a obracíte se na mě se svými problémy a dotazy. Protože věřte nebo ne, váš úspěch je i můj!

 

11 thoughts on “Pomoc hledejme v sobě

  1. Určite. Už niekoľko krát som sa presvedčila o tom, že jediným človekom ktorý môže zmeniť môj život som len a len ja sama. Popravde, hľadala som pomoc asi všade. U alternatívnych i normálnych doktorov, regresky, psychosi a zlepšenie neprichádzalo. Práve naopak som mala pocit že sa všetko len zhoršuje. Teraz keď bojujem so svojimi démonmi a neviem nájsť odpovede na svoje otázky sa akosi viac začínam zaoberať sama sebou. Nevravím že sa dejú dennodenné zázraky ale zlepšenie prichádza. Pomaličky. A keďže som roky zanedbávala svoje ja nemôžem očakávať že všetko príde zo dňa na deň. Vďaka za článok ktorý má v mojom úsilí iba podporil.

    1. Skutečně, člověk zná sám sebe nejlíp a mnohdy mu ostatní radí věci, které mu ještě více přitíží. Není za co, já děkuju za odezvu, jsem ráda, že můj článek někoho podpořil! 🙂

  2. Pěkně napsaný článek, souhlasím. Nemusí jít jen o špatnou náladu nebo celkové rozladění, ale i o psychické poruchy. V první řadě se nasazují medikamenty, ale jen ty sami o sobě nedokáží pomoc. Člověk si musí uvědomit sám sebe, a bojovat sám se sebou. A to platí u daleko širšího spektra problémů.

  3. Krásný článek 🙂 Děkuji. Myslím, že to každý z nás čas od času potřebuje slyšet, protože se na to snadno zapomíná 🙂

    1. Ano, při psaní článku jsem si řekla že je bezva, že když na to taky zase jednou zapomenu, tak budu mít tento svůj článek na očích, abych to sama sobě připomněla :).

  4. Opět krásný článek. Líbí se mi, že ve svých článcích na nikoho netlačíš, ale spíš naopak. Ukazuješ, jak je nutné se uvolnit a být sám sebou. Nejvíce mě asi zaujal ten článek, kde jsi psala, že se lidé nemají s nikým srovnávat, protože je to pak stresuje. A máš pravdu! Vidím to na sobě i na svém okolí. Proto se nad tím snažím zamýšlet a změnit to. A je pravda, že jen my víme, co prožíváme. A takovým těm radám psychologů prostě z vlastní zkušenosti nevěřím. Ono se to radí člověku, že se třeba nemáte ohlížet na peníze a dělat to, co chcete, jenže ten člověk bere 600 Kč za hodinu, takže to moc důvěryhodně nezní 😀

    Piosek

    1. Jeee děkuju ti moc! 🙂 Máš pravdu, nejvíc inspirativních „keců“ mají ti, co se jim to dobře mluví, protože v té situaci nejsou :D. Já to mám naopak, strašně ráda bych byla inspirativní častěji a častěji lidi motivovala, práce s lidma mě moc baví a mám ji ráda :). Ale jsem normální člověk, stejně jako ostatní. Takže řeším problémy běžných lidí a než být za každou cenu motivační a psát rádoby oduševnělé bláboly, tak to radši nebudu psát nic. Na druhou stranu, i takoví lidé si zaslouží obdiv. Například mám jednu známou, která často lidi motivuje, píše různé motivační a pěkné články, vykládá lidem jak je každý úžasný a dokonalý a píše o osobním štěstí. A pak mi napíše, jak ji zas všichni lidi štvou, že nemá nikoho ráda a má zas akorát depku :D. Myslím, že i toto je hodno obdivu, když se dokáže člověk přetvařovat takovým způsobem, aby mu to lidi uvěřili.

      1. To je pravda, hlavně na to jde ta tvoje známá velmi chytře 😀 On každý raději slyší, jak je skvělý a za jeho trápení můžou všichni okolo, než že by měl taky třeba něco změnit on sám 😀

        P

  5. Naozaj nádherné slová. Myslím si, že už bolo na čase, aby sa k tejto téme konečne vyjadrila aj nejaká blogerka. A som rada, že si to bola práve ty, nakoľko si všetky potrebné veci napísala, nebolo to vyčerpávajúce čítanie, skôr zaujímavé. Naozaj ďakujem 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.