To si tak někdy spíte a nejdnou si uvědomíte, že ačkoliv spíte, tak u toho přemýšlíte. Stává se mi to celkem často – prostě si jen tak spím, o něčem se mi zdá a já v tom snu najednou úplně odbočím od děje, jdu si sednout na nějaký pařez do parku a přemýšlím. Je to bezva, protože ve snu vymyslím mnohem víc věcí než když jsem vzhůru, ale přitom si to ráno po probuzení všechno pamatuju.

Tentokrát jsem se ve snu procházela krásným parkem, šla jsem uličkou lemovanou rozkvetlými sakurami, ze kterých už pomalu opadávaly okvětní lístky. V pozadí ševelil jemný vánek, který si pohrával s listy stromů a keřů a od jezera, které bylo nadohled, se ozýval zpěv ptáků, doprovázený zvuky vody narážející do břehů. A mně to najednou došlo – celý život jsem se snažila najít v životě štěstí. Vždycky jsem čekala, že mě NĚCO potká. NĚCO úžasného a velkého a celý můj život se otočí a bude naplněný jen nekončícími pocity štěstí a radosti. A ze mě se možná stane ten nesnesitelně sluníčkový člověk, který všemi svými pozitivistickými kecy bude lidi okolo děsně srát štvát, ale mně to bude jedno, protože budu šťastná. Jenže už čekám spousty let a pořád nic nepřišlo. A já si v tu chvíli, v té uličce lemované sakurami uvědomila, že nikdy nic nepřijde. Tato myšlenka mě znepokojila a trochu zklamala – TOHLE že je všechno? TOHLE je to ONO? Už nebude nic víc? Bylo to zvláštní, ale zároveň jsem cítila vnitřní klid. Totiž ve stejnou chvíli, kdy jsem si uvědomila tuto hořkou pravdu jsem si zároveň uvědomila i něco dalšího. Bylo to jako Velký třesk. Vzápětí jsem si totiž uvědomila, že nemůžu čekat, až mi spadne do klína nějaký zázrak. Nemůžu čekat samovolný zásah z vnějšku. Ten zásah musí vyjít ode mě. Já musím udělat ten zázrak. Já musím udělat tu změnu. Štěstí nenajdu nikde ve světě, ale sama v sobě. A v tu chvíli, kdy jsem si toto uvědomila, jsem se cítila klidná a šťastná. Došlo mi totiž, na čem doopravdy záleží. Stanovila jsem si nové priority. A věřte nebo ne, teď jsem doopravdy šťastná. Chcete být taky šťastní? Pak se stačí soustředit na tato životní témata:

LÁSKA

V poslední době se snažím, abych vše co dělám dělala s láskou. Snažím se aby všechny mé myšlenky a činy byly doprovázeny láskou a z lásky vycházely. Samozřejmě chybuju, na chybování má v tomto směru právo každý – jsme lidé a chybovat je lidské. Můžeme být naplnění štěstím a láskou a jiné dny mít naštvané nálady, být hrubí na ostatní nebo nevrlí. To neznamená, že jsme špatní. To znamená, že žijeme v rovnováze. Máme právo brečet a vztekat se, ale snažme se vždy jednat tak, abychom tím emočně neshazovali i lidi okolo nás. A když se to nepovede, tak využijme příležitosti to napravit a zkusme to znovu.

MÍR

Pokud mě něco příliš stresuje, udělám párkrát nádech a výdech a snažím se koncentrovat na své dýchání. U toho si připomínám, že vždycky může být v životě i hůř a co se mi teď jeví jako problém neskutečných rozměrů, to si za dva roky ani nemusím pamatovat. Ať už se stane cokoliv, život půjde vždycky dál a ráno zase vyjde slunce. Nenechávám se stresem strhnout a dělám věci, které mě přivedou zpět do stavu lepší vnitřní vyrovnanosti. V klidu se najím, pořádně se vyspím a dělám věci, které mě uklidní a zvednou náladu – dám si horkou koupel, jdu si koupit čaje (i když mám doma dalších šest), pustím si pohádku v televizi. Pamatujte že ať už se jedná o sebedůležitější problém, nic na světě není důležitějšího, než vy sami.

SOUSTŘEDĚNÍ

Myšlenkově jsem asi nejvíc roztěkaný člověk na světě. Myšlenky v mé hlavě rychle lítají a v tom spěchu se sem tam některá zastaví na delší chvilku a pak ji zase vystřídá jiná myšlenka, naprosto zcestná. Nejspíš mi zůstalo typické uvažování dítěte. Ať už se učím do školy nebo pracuju, hlavou mi lítají různé myšlenky a já se mnohdy soustředím na všechno možné, jen ne na práci kterou zrovna dělám. Někdy je ale soustředění opravdu důležité. Když se koncentrujeme na jeden konkrétní úkol, vyřešíme ho mnohem rychleji a lépe. Proto bychom se měli co nejvíce snažit soustředit vždy na jeden konkrétní úkol.

INTUICE

Intuice se nás snaží dovést k našemu životnímu poslání tou nejbezpečnější cestou. Naslouchejte své intuici a věřte jí. Mnoho lidí má problém naslouchat svému vnitřnímu hlasu, nebo si naopak někdy řeknou: „Sakra, podělal jsem to, měl bych víc poslouchat svou intuici“, ale ve chvíli, kdy jim jejich intuice něco říká, nejsou lidé schopni rozlišit co přesně to je, nerozumí svému vnitřnímu hlasu. Na tohle nejlépe zabírá trávit hodně času sám se sebou, někde v klidu v přírodě. Klidně si jen tak někde sami v přírodě sedněte a jen tak čučte před sebe. Pokud na to nejste zvyklí, tak se vám budou hlavou nejdříve honit všelijaké myšlenky, pak se budete nudit, pak se zase budou honit myšlenky, pak se budete nudit a ještě se vám v hlavě budou honit myšlenky, které vás už i začnou trochu otravovat. Ale po nějaké době zjistíte, že to všechno utichlo. Že se vaše mysl zklidnila a vy se více spojíte se svým vnitřním já. Časem lépe porozumíte sami sobě. A samozřejmě také pomáhá obklopovat se dalšími intuitivními lidmi.

Doufám, že vám tento článek pomohl, nebo vás alespoň přivedl k zamyšlení! Budu ráda když se vyjádříte do komentářů a podělíte se o své zkušenosti!

Fellien

One thought on “Stěžejní témata pro šťastnější život”

  1. Taky jsem nad pocitem štěstí nedávno přemýšlela. A uvědomila jsem si, že v životě stagnuju, ačkoli jsem měla ještě do nedávna pocit, že pořád někam spěchám a pořád něco dělám. To jo, ale nehýbu se u toho dopředu. Spíš tak bloudím v kruzích. Taky mám pocit, že se obklopuji lidmi, kteří si myslí, že mě znají a přitom ne. Upřímně, sama sebe ještě tak úplně neznám, proto mě občas jejich slova neuvěřitelně frustrují. Asi se budu řídit tvými radami. Začnu se soustředit trochu víc na sebe a své pocity a problémy a třeba se i přístup okolí ke mně změní…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.