Když mě čekalo důležité životní rozhodnutí a já nevěděla, kterou cestou se dát, nebo když jsem si nebyla jistá, jestli vůbec ještě po nějaké cestě jít a celé to tu nezabalit, všichni mi vždy říkali, ať sestoupím z toho svého obláčku mezi normální lidi, přestanu fantazírovat, a budu pak zcela jasně vědět, co mám dělat. Ale časem jsem zjistila, že to není pravda. A že fantazírovat a být snílkem je mnohem lepší a prospěšnější, než stát nohama na zemi. A taky jsem zjistila, že čím větší budete snílek, tím dál se v životě dostanete.

Dnešní systém (ať už ve škole, nebo prostě jen v běžném životě), nám háže hrozně klacky pod nohy. Nám snílkům. Snít je nežádoucí, v hodinách ve škole musíte dávat pozor a musíte se soustředit na probíranou látku, jinak jí neporozumíte. Když hrajete na nástroj, musíte se soustředit na hru, ne mít hlavu vraženou v oblacích a fantazírovat, jinak uděláte chyby. V lese nesmíte sejít ze stezky, protože když nepůjdete cestou, kterou chodí ostatní lidi, tak se ztratíte a možná vás i medvěd sežere.

Já ale nikdy jiné lidi neposlouchala.

Vždy jsem byla hlavou v oblacích.

I přesto, že jsem v hodinách nedávala pozor a často jsem dostávala poznámky do žákovské že jsem nesoustředěná a bavím se se spolužáky, byla jsem premiantka třídy, která dostala několik třídních a ředitelských pochval. To proto, že jestli pochopíte danou látku neurčuje to, že nebudete fantazírovat a v danou chvíli budete dávat pozor. Určuje to chuť danou látku pochopit. A tu chuť jsem já mívala často prostě až večer nebo odpoledne po škole. Pokud máte potenciál, je úplně jedno, jestli jste v hodinách duchem nepřítomni, pokud to vykompenzujete jiným způsobem. A ruku na srdce – nemít fantazii, tak v té škole nepochopím absolutně nic. Vždyť počítat s písmenky taky není logické. Je to o fantazii.

Na umělecké škole jsem byla jeden z největších talentů, i přesto, že místo abych se soustředila na hru na nástroj, tak jsem si v hlavě během hraní vymýšlela příběhy a pohybovala se ve zcela jiných světech. Chybu jsem při hraní neudělala. A dokonce jsem byla jedna z nejlepších.

V lese jsem běžně utíkala pryč ze stezek a často chodím tam, kam se jiní lidé neodváží. Medvěd mě nesežral a ani jsem se nikdy neztratila, za to jsem objevila několik kouzelných lesních stezek, které vás dovedou k místům, kde jsou elfové. A taky jsem objevila spoustu nových míst, kde rostou houby a běžně potkávám srnky, které stojí sotva pět kroků přede mnou a koukají na mě těma krásnýma velkýma očima. A bůhví proč ode mě neutíkají, jako od jiných lidí, ale pozorují mě a já pozoruju je. A je to neskutečně kouzelné.

Snílkovství mě nikdy o nic nepřipravilo tak, jak mi říkali ostatní.

Nikdy mi realita nedala přes hubu. Realita se o to sice pokoušela, ale já veškeré patálie vždy vyřešila, díky své fantazii a důvtipu. Nikdy mi to nic nevzalo, za to mi to hromadu dalo – hromadu zážitků, které běžný člověk v mém věku rozhodně nemá. Mnoho dovedností, které dívky v dnešní době taky nemají. A mimo jiné mi to dává možnost o těchto věcech psát – dalo mi to tento blog, který teď slouží jako prostředek mých příjmů. Sami od sebe mě oslovily velké firmy s nabídkou spolupráce, i když jsem měla a pořád mám jen amatérský blog, který má do profi webovek daleko. Ale tak se mi to líbí.

Tak jsem si to totiž vysnila.

Snílkové byli, jsou a budou úspěšnější, než běžní lidé, kteří jim hážou v průběhu celé historie lidstva klacky pod nohy. Víte, co měli společné všechny historicky významné osobnosti? Měli sen. A tomu snu byli ochotní obětovat vše. A přesně tak se zrodily velké věci.

Když budete snít, bude vás nejspíš většina společnosti považovat za bláznivého potrhlíka. Ale to ti nejlepší jsou :). Bez snílků by dnes nebylo nic a stále bychom ještě topili tak, že bychom uprostřed obýváku v jeskyni rozdělávali oheň párem křemenů. Být snílkem je hrozně nevděčné, protože obvykle mluvíte zcela jiným jazykem, než většina lidí okolo vás (nebo spíš máte ten pocit). Nikdo vám nerozumí a nikdo vám nic nepřeje, lidé vám ubližují, smějí se vám a šikanují vás proto, že jste jiní. A být jiný se neodpouští.

Snílci, udělejte pro mě, prosím, jednu věc: Nenechte se ničím z toho špatného, co vás v životě potkalo nebo potká, odradit. Nenechte se zastrašit. Stůjte si za svými názory a za svými pohledy na věc. Stůjte si za svými sny. A když s vámi někdo praští o zem, nezůstávejte tam jen tak ležet. S hrdostí vstaňte. A vstávejte, dokud to bude potřeba. Nenechte se zastavit na vaší cestě za snem. Protože ti lidé, co se mnou mlátili o zem (myslím to doslova, ne obrazně) jen proto, že jsem byla jiná, teď sedí doma s rodiči, jsou sami. Dělají dvanáctky, den co den tu stejnou monotónní práci a nejsou šťastní. Nemají partnera, ani vlastní zázemí. Ale já jsem teď tam kde jsem, a to jen díky svým snům. Jsem tady a teď. A mám pocit, že vše co dělám, má nějaký smysl. Mám pocit zadostiučinění. A to je jeden z nejkrásnějších pocitů. Dělejte to prosím stejně jako já.

Nepřestávejte snít.

8 thoughts on “Buďte snílci”

  1. Tak nádherný, vzletný a úprimný článok som už dlho nečítala… a pravdupovediac, potrebovala som ho. Som snílka 😉 večne hlavou v oblakoch sem tam sa potýkam s mrakmi, ale tie zakaždým zaženiem…

    1. Moc děkuju! 🙂 Možná je to jen projev PMS, ale já jsem brečela když jsem ten článek psala :D… Kvůli tomu snílkovství jsem měla vždycky trochu peklo, prošla jsem si těžkou šikanou, rodiče mám šílené realisty a ani moje malá sestra nemá až takovou fantazii jako já :D. Takže okolí mi to často dost dávalo sežrat, ale já se nedala a teď jsem za to hrozně ráda. Hlavně když je člověk snílek, tak se to fakt nezmění jen tím, že mu to někdo říká. S tím už se člověk narodí a má to v sobě.

  2. Báječné.
    To je to, co jsem měl na mysli. Být na vlně blaha a na vlně úspěchu. Žít.

    Z té tě nikdo pak nesundá, protože jak se někdy říká, smůla a blbí lidi nekmitají na stejné frekvenci a nemůže na tebe nic z toho. Nějakej amuletek k tomu, proč ne. Technika vajíčka je taky funkční. Jsme tvůrci své reality a v tom vidím to nejsilnější jádro. Od našeho myšlení a s každou dobrou myšlenkou, něco hezkého začíná.
    Mám hloupou přezdívku, ale už si ji asi tak honem nevodpářu. Hi, hi.

  3. Člověk, který sní, nikdy neztrácí naději v to, že bude líp, i když to zrovna teď nevypadá růžově, a to je jistě důležité. Raději se vznášet v oblacích, než se utápět po vodou 🙂

  4. Nádherný článek ! Tak pozitivní až se mě z toho chce taky plakat ! Děkuji za něj :).
    P.S. – Vím ,že máš nejspíše plno starostí ted ale psala jsi něco o plánování e-shopu. Na kdy to vidíš? V nejbližší době a nebo někdy až až? 🙂

    1. E-shop by byl už dávno, kdybych nebyla zdechlá jít si vyřídit OSVČ na úřad :D. Já tam už chtěla jít, pak jsem se ale na to nakonec vyprdla, protože už se mi fakt nechtělo – já teď pořád běhala po úřadech kvůli tomu, že jsem dokončila školu a ještě se zaregistrovala ke studiu zas na další škole. Pak jsem byla nemocná, pak na dovči, teď jsem se vrátila, ale příští týden se tam zas nedostanu, ale pak už určitě jo :). E-shop už celý funguje, jen je skrytý, takže si vyřídím OSVČ a začnu ten e-shop pomalu zprovozňovat. Nejdřív tam budou různé ochranné pomůcky, ale pak přibudou i plakáty a další věci, které jsou zatím tajemství :).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.