Výherce byl už zvolen a kontaktován, děkuji všem zúčastněným! 🙂 Nečekala jsem, že se zúčastní až tolik lidí, čekala jsem opravdu mnohem méně. Proto pro mě ani nebylo příliš snadné vybrat vítěze. Jsem hrozná citlivka a bylo mi líto nechat vyhrát jen jednoho člověka a zbytku říct „promiňte, nevyhráli jste, takže jste utřeli a nic nebude“. Vím, že já sama jsem v dětství nerada soutěžila, protože jsem v tom jednak neviděla smysl, a jednak mě pak hodně mrzelo, když měl vyhrát pouze jeden člověk a zbytek lidí nebyl vůbec nikterak odměněný ani pochválený. Proto jsem se nakonec rozhodla, že všem ostatním zúčastněným udělím cenu útěchy. A to v podobě slevového kupónu na můj e-shop, kde v následujících dvou týdnech přibudou nové předměty, mezi nimiž budou i ochranné krystaly, o které jste si tak moc psali. Věřím, že se sleva bude hodit a že si na e-shopu najdete něco, co vám padne do oka :).


Nejdřív bych vám tedy ráda řekla důležité informace o slevových kupónech.

Slevových kuponů jsem vytvořila více a pro zúčastněné se kupóny liší. Číslo ve vašem kódu kuponu značí výši slevy v procentech.

Aby se vám sleva odečetla, připište název kuponu do příslušného políčka během objednávky. Pokud jsem vám v mailu poslala třeba „50ifmlx“, pak do příslušného políčka vyplňte prostě „50ifmlx“ (bez uvozovek). Snad to píšu srozumitelně :).

Musím vás upozornit, abyste ve vlastním zájmu kupóny nešířili, protože počet přidělených kupónů je limitován tak, aby byl jeden kupon na každého člověka s tím, že máte každý jiný kód kupónu, takže pokud ho pošlete někomu dalšímu, tak budete mít nejspíš smůlu.

Kupóny platí do 20. 11. tohoto roku, po uplynutí lhůty nebude už kupón platný.

Pokud byste měli ohledně kupónu dotazy nebo vám něco nefungovalo, dejte mi prosím vědět.

Nyní bych se ráda vyjádřila k některým věcem, které jste mi do mailu napsali:

Časté změny

Na to narazily dvě účastnice soutěže. Ano, často měním vzhled blogu, často měním něco na Instagramu, ale to je všechno tím, že se ještě pořád tak nějak hledám a snažím se zjistit, kdo teda jsem, já, sama za sebe. Celý život mě hodně ovlivňovalo okolí, mám tendence snažit se zavděčit všem a nejspíš proto nemám vlastní styl a ten se právě snažím najít. Ačkoli moje názory jsou pevné a neměnné mým okolím a měním je pouze z vlastního vnitřního pohnutí, tak ten styl mi přijde, že žádný ani nemám. Nejde jen o oblékání, ale jde s tím ruku v ruce i vzhled blogu, Instagram, spousta dalších věcí. Vždy se mi všechno líbí jen chvilku a pak to jde do háje a chci něco nového, protože mám ještě ke všemu strašně moc zájmů a cítím se spojená s mnoha různými subkulturami a skupinami, které si ale často odporují a já nevím, co jsem teda já a k čemu se přiklonit nejvíc. Pro příklad – mám ráda styl Pařížanek, miluju Coco Chanel, ale zároveň z historického hlediska miluju empír, zajímám se o to období, líbí se mi i ty tehdejší názory, ale filosofie v době empíru si naprosto protiřečí s filosofií Pařížanek. Do toho všeho mám ráda i anime, Japonsko, a vše, co je s tím spojené, takže zase něco úplně jiného. A k tomu všemu jsem prostě holka z Moravy a čas od času tíhnu i k různým tradicím. Ve výsledku je to hrozný miš maš a já si to uvědomuju, ale jde o to, že já mám všechny tyto věci ráda úplně stejně a nedokážu určit, co jsem víc já. A za život se toho ve mně nahromadilo tolik, že ani nevím, jestli vůbec někdy dokážu určit, co z toho všeho jsem já. A tohle celé ovlivňuje můj styl a i věci okolo. Na internetu jde strašně dobře vidět, když někdo neví, co je vlastně zač.

Málo fotek

Bylo zmíněno i to, že bych měla do článků dávat více fotek, protože obvykle jsou moje články dlouhé. To já bych strašně ráda, ale jsem hodně proti kopírování obrázků jen tak z internetu, takže dávám k článkům své vlastní fotky a pokud fakt žádnou zrovna nemám, tak teda vezmu z internetu a napíšu zdroj (nesnáším, nesnáším! Nesnáším když někdo okopíruje fotku z internetu a ani nenapíše zdroj!). Bohužel, mé články jsou dlouhé a některé i dost specifické, proto k nim někdy nemůžu najít fotku, která k tématu padne, nebo se dostanu do chvíle, kdy prostě žádné další fotky nemám, protože nezvládám produkovat krásné fotky krajin a přírody jako na běžícím páse. Za to mám v telefonu dost fotek svého psa, kávy a vína, ale to se na tento blog zrovna dvakrát nehodí… Nemám prostě ráda tu povrchnost, kdy člověk vyjede do přírody jen za účelem vyfotit fotky a pak jde domů. Já se naopak primárně rozhodnu, že se půjdu projít do přírody, chci si to vychutnat a nechci si kouzlo okamžiku kazit ustavičným focením. Sem tam udělám fotku, ale nerada to přeháním. Proto mám poměrně málo fotek různých krajin a scenérií i přesto, že jsem právě v přírodě nejraději a nejčastěji. Budu se tedy snažit zvýšit četnost fotek v rámci článků, ale pokud to zrovna nevyjde, tak se na mě nezlobte :).

Okecávám to

Prý často věci dost okecávám, než se dostanu k jádru pudla. To mám zřejmě po mamince, ale hlavně jsem introvert, který toho ve společnosti více lidí mnoho nenamluví, a to všechno nejspíš kompenzuju psaním. Dlouhé elaboráty píšu i svým kamarádům do zpráv na Facebook. Navíc se mi už mnohokrát stalo, že když jsem napsala článek stručněji, tak mi zase od jiných lidí chodily maily, zda bych jim mohla ještě po mailu rozebrat to a to, že oni to nepochopili, takže píšu obšírně i proto, že se vše snažím vysvětlit jak nejlíp umím a ráda se dotýkám různých souvislostí, protože ty souvislosti jsou prostě všude a ve všem a vytrhnout konkrétní problematiku z kontextu a nevnímat věci jako součást celku mi přijde pošetilé.

Napsali jste mi ještě pár dalších drobných připomínek, které beru na vědomí a jsou to už takové drobnosti, ke kterým v podstatě nemám moc co říct. Potěšilo mě, že jste tak moc chválili, přesto ale musím uznat, že mě víc potěšila nejspíš ta kritika, protože bez ohledu na to, jak všichni píšou že kritika je špatná a někteří blogeři tvrdí, jak je to k ničemu a jen to lidem ubližuje, tak já s tím souhlasit nemohu. Konstruktivní kritika mě v životě právě posunula vždy nejdál, byl to pro mě hnací motor, podnět ke zlepšením a změnám. Popravdě mi přijde trošku úchylné, jak člověk nemůže v dnešní době už skoro žádnou kritiku vypustit z úst a hned se mu za to nadává. Důsledek? Když se zeptám, jestli mám v těch džínách velký zadek a chci to slyšet upřímně, tak mi víc jak polovina lidí řekne že neví, nebo že je to dobré. Ale jen dva lidi mi dokážou říct „tvl, máš v tom prdel jak kombajn! To ti vůbec nesedí, zkus jiný střih!“ a právě takových lidí si ze srdce moc vážím a jsou pro mě nejlepšími přáteli, protože se můžu spolehnout na to, že mě nenechají chodit po venku v nepadnoucích džínách a s makem mezi zubama.

Moc vám všem děkuji za kritiku, děkuji vám za velký ohlas na soutěž, a děkuji vám za vaši trpělivost, kterou se mnou máte. Věřím, že je jí mnohdy potřeba víc než dost! 🙂

One thought on “Vyhlášení soutěže!”

  1. Tak na tohle mě napadl kousek pohádky. Že u Fellien není zakázáno zpívat.
    Miroslav tedy zrovna nejsem a král taky ne, ani švec, který by si potřeboval zaběhnout zazpívat, kde se může aspoň trochu svobodně myslet. Ta pohádka se mi hodně líbí. Myslím, že ohledně kalhot je důležité, v jakém módním stylu si řekneš, že by jsi chtěla k jaké příležitosti být. Móda je docela možná o tom, v jakém módu v tu chvíli jsme naladěni. V čem se cítíš dobře a všimneš si doma, jak to ocení.

    Na stránkách to máš pěkně rozepsané. Někdy je lepší trochu obšírně, když píšeš o pojmech, které někteří návštěvníci neznají. Ale všechno se do článku nevejde a tak si taky někdy říkám. Nechám to na jindy a další řádky zatím nepřidám.

    Vyjímečně: https://www.youtube.com/watch?v=goEjCi5TIwo

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.